Pallavicini garden groove byl p i posledn m v stupu 24. ervna 1886 spole n se sv mi kamar dy, lega

Alpy  |  Karpaty  |  Kavkaz Pr vodci  |  asopis  |  P ipravujeme  |  Mapa poho  |  Panoramata  |  Sout e  |  Kalend
vod   |   Treky, turistika   |   Horolezectv   |   Cykloturistika   |   Chaty, tulny   |   Tipy na v let   |   Na e hory   |   V bava, testy   |   Extra, slu by   |   Seznamka Archiv l nk   |   Cestopisy, rady na cesty   |   Skialpinismus, ly ov n   |   Geomorfologie garden groove   |   Horsk filmy   |   Tapety garden groove na plochu   |   Horsk p roda   |   Vesm r   |   Fotogalerie
P ijedete-li do zdej ch m st, m ete vychutnat impozantn horsk t ty, zbr zd n ledovce , rozs hl lesy i vzru uj c vysokohorsk dol . Nejrozlehlej chr n n zem evropsk ch Alp, Vysok Taury na hranic ch mezi Tyrolskem, Korutany a Salzburskem se rozkl d na zem 1 800 km 2 a je pokl d no za jedno z nejp sobiv j ch v Evrop . Z mnoha poh dkov ch t t vynik Grossglockner (Velk zvon k) s v kou 3 798 m, nejvy a nejzn m j hora Rakouska.
U v roce 1561 zhotovil kartograf Lazius mapu, na n je "Glocknerer" zakreslen jako nejv znamn j t t ve Vysok ch Taurech. V map z roku 1612 zem m i e Holzwurma se vyskytuje ji modern j n zev hory. Mezi 14. a 16. stolet m do lo ve Vysok ch Taurech k rozvoji zlat ch dol , s jejich garden groove roz en m mezi 18. a 19. stolet m se zrodilo horolezectv .
Grossglockner byl sl z n ji od roku 1787. Prvn , kdo se pokusil na horu vystoupit, byl lubla sk profesor botaniky Belsazar Hacquet , ale dostal se jen k ledovci Pasterze, nejdel mu ve V chodn ch Alp ch, t hnouc mu se t m 10 kilometr .
Dal m byl pades tilet biskup Franti ek hrab Salm-Reiffetscheid , kter nejprve zdolal vrchol Kleinglockneru, kde um stil elezn k a 29. ervence 1800 se v doprovodu zku en ho horolezce far e Horatsche z D llachu odv il na vrchol Grossglockneru . Cestou byli ohro ov ni padaj c m kamen m a sn hov mi lavinami, ale nakonec se jim a do t doby nepoko en horsk vrchol poda ilo zdolat.
Od t to ud losti se stalo doslova m dou na Grossglockner vystoupit. Je t v roce 1800 na nal hav p kaz rakousk garden groove ho c sa e se k vrcholu vypravila garden groove skupina "udatn ch horolezc ". Do roku 1869 se v "knize Grossglockneru" v Heiligenblutu zapsalo 35 poko itel vrcholu, mezi nimi arciv voda Johann, mal Marcius Pernhart, kter glocknersk panorama zv nil na 17 metr dlouh m pl tn , jist Sidonie Schmidtov , kter na vrchol vystoupila jako prvn ena "v kalhot ch", i hrab Alfr d Pallavicini .
Pallavicini garden groove byl p i posledn m v stupu 24. ervna 1886 spole n se sv mi kamar dy, lega n m radou Crommelinem a dv ma profesion ln mi horsk mi v dci p i vstupu do sn hov ho p evisu str en do hlubiny. V ichni zahynuli a jsou pochov ni na h bitov v Heiligenblutu. M sto ne t st dodnes p ipom n jeden z p kop , nazvan "Pallaviciniho strouha". N v t va nejvz cn j
Heiligenblut, obec na pat Grossglockneru, vd i s kostelem za sv j n zev historick ud losti. Kdy d nsk kn e Briccius , prohl en za svat ho, t hl s vojskem proti Sarac n m, z skal v Ca ihradu lahvi ku s n kolika kapkami svat krve, kterou cht l p iv zt do vlasti. Na pat Grossglockneru v ak p i n vratu zem el. Nad jeho hrob postavili kostel, kter byl roz en v roce 1433. V monstranci vlevo od olt e je dodnes na pam tku ud losti lahvi ka se zaschl mi kapkami krve sv tce - odtud Heiligenblut .
6. z 1856 dostala fara v Heiligenblutu mimo dnou n v t vu. C sa Franti ek Josef a jeho 19let cho Al b ta p i ofici ln cest do sv "korunn zem Korutany a t rsko" se rozhodli na fa e p espat a vystoupit na Groosglockner.
Ve garden groove er k jejich poct byly na vrcholc ch okoln ch hor zap leny "ohn radosti" a v noci skupina p ti mu z Heiligenblutu vystoupila na Grossglockner, kde na vrcholu vzty ila erno- lutou c sa skou vlajku. O den pozd ji po m i, slou en ve ty i hodiny r no, Veli enstva posn dala a o hodinu pozd ji nastoupila cestu k Pasterze; c sa p ky, Al b ta na koni (p es tzv. Zlou Desku ji p enesli na nos tk ch a d l pokra ovala op t v sedle).
C sa vystoupil za ty i hodiny na Vysok sedlo ve v ce 2 569 m, kter po n m dostalo jm no N vr c sa e Franti ka Josefa , c sa ovna z stala na Larettersk planin v nadmo sk v ce 2 127 metr . M sto bylo p vodn pojmenov no "Al b tino odpo vadlo", dnes je zde Glocknersk horsk chata. Oba man el se po n vratu zapsali do pam tn "glocknersk knihy". Ti ina nedot en p rody
chvatn horsk panorama Vysok ch Taur lze sledovat garden groove ze silnice Grossglockner Hochalpenstrasse, kterou v letech 1930 a 1935 v dob sv tov hospod sk krize postavil Franz Wallack . Zam stn no tu bylo t i tis ce d ln k .
Proj garden groove kou silnic absolvuje n v t vn k cestu kolem sv ta: od klimatick ch a vegeta n ch p sem Rakouska a po Arktidu. Nen